"Kraje v žádném případě nejsou proti navyšování mezd. Je ale nutné vědět, z čeho je financovat. I proto vítáme slib, že vláda bude přijímat jen taková rozhodnutí o zvýšení mezd či platů, na které budou ve státním rozpočtu peníze," řekla předsedkyně Rady Asociace krajů ČR​ a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová a dodala: "Krajům se totiž často jen slibuje, že peníze na úkoly navíc dostanou, ale pak to není naplněno. Proto je třeba zamyslet se nad systémovým financováním. Jak to nedělat, ukázalo například nařízení vlády o zvýšení mezd řidičů, které považuji za poněkud nešťastné. Doteď na ně kraje od státu nedostaly ani korunu, i když potřebné peníze dopravcům poukázaly. Protože na jednání zaznělo, že je dobrá vůle vlády naplnit to, co slíbila, chci věřit, že se tak skutečně stane."

Situace v krajském zdravotnictví a sociálních službách je kritická. Zavírají se oddělení v nemocnicích po celé republice. Pomoci může plánovaná změna systému vzdělávání a také zvýšení platů zdravotníků. A to nejen ve směnném provozu a i těch, co pracují tzv. "pod dozorem". Nejde totiž, aby například dvě sestry na noční směně vykonávaly stejnou práci a jedna 2 000 Kč navíc k platu dostala a ta "pod dozorem" nikoliv. Je také velký rozdíl v odměňování zdravotních sester v krajských příspěvkových organizacích a nemocnicích, které jsou akciovou společností. Dosahuje až 8 000 Kč měsíčně. I proto jsou sestry frustrované, odcházejí a ty zbývající jsou naprosto přetížené. Zdravotnický personál tak chybí v celé České republice. Často se to pak řeší zahraničními pracovníky.

Komplikovaná je také situace v sociálních službách. Na celostátní tripartitě zaznělo, že zamýšlené zvýšení platů těchto zaměstnanců o 5,5 % je nedostatečné. Neberou totiž často ani minimální mzdu. Proto odbory, zaměstnavatelé i kraje prosazují 23 % zvýšení jejich platů. Při průměrném platu cca 11 000 Kč by to znamenalo cca 2 500 Kč navíc. Danou oblast je třeba - stejně jako zdravotnictví - personálně stabilizovat. Nyní totiž z mnoha krajů zaznívá, že například domovy důchodců snižují kapacity. Respektive přestávají přijímat seniory, protože nemají zaměstnance, kteří by se o ně starali.

Na celostátní tripartitě se probralo také zaměstnávání cizinců včetně agenturní práce a odborné vzdělávání ve vztahu k potřebám trhu práce.