Jedním z úvodních bodů společného jednání byla diskuse o podfinancování české kultury a o odměňování jejích zaměstnanců, jejichž platy jsou dlouhodobě pod celostátním průměrem. Současná situace navíc znemožňuje získávání nových a dobře kvalifikovaných pracovníků. "Pro Karlovarský kraj je stěžejním odvětvím cestovní ruch a s ním jde ruku v ruce i kultura. Její podpora je pro nás velmi důležitá a budeme se snažit, abychom pro ni získali co nejvíce finančních prostředků. Z rozpočtu kraje jsme již vyčlenili peníze na navýšení platů zaměstnanců v našich příspěvkových organizacích, ke kterému by mělo dojít od 1. července tohoto roku. Každý člověk, který chce pracovat, by měl být za svou práci adekvátně odměněn," uvedl náměstek hejtmanky Karlovarského kraje Martin Hurajčík.

Organizace v kultuře zřizované městy, obcemi a kraji mohou také využívat nejrůznější dotační programy a granty od ministerstva kultury. O navýšení alokovaných prostředků v jednotlivých titulech pak mluvila náměstkyně ministra kultury pro řízení sekce živého umění Kateřina Kalistová. Mezi profesionální divadla, symfonické orchestry a sbory bude letos rozděleno celkem 160 milionů korun. Nově budou také podpořeny profesionální festivaly, a to ve výši 100 milionů korun. Ačkoliv došlo k razantnímu navýšení poskytovaných příspěvků, ministerstvo se zároveň potýká s nárůstem počtu žádostí o dotaci.

U kulatého stolu se rovněž probíraly vážné existenční problémy Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně, o nichž hovořil prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR Jiří Dokoupil a ředitel orchestru Milan Muzikář. Orchestr je se svou bezmála dvousetletou historií nejstarším orchestrem v České republice. Velkým podporovatelem hudebního tělesa je samotné město, které mu na provoz přispívá 8,5 milionu ročně. Dotaci na jeho činnost mu každoročně poskytuje i Karlovarský kraj, jen v letošním roce dosáhla částky 640 tisíc korun. Přestože se jedná o významnou podporu, orchestr se potýká s fatálním nedostatkem finančních prostředků a jeho členové pobírají odměnu na úrovni minimální mzdy. Bez systémové podpory státu a kraje mu hrozí reálný zánik. "O problému mariánskolázeňského symfonického orchestru samozřejmě vím, a proto jsme jej také otevřeli u kulatého stolu. Na jednání jsme obdrželi výzvu od prezidenta unie orchestrálních hudebníků, abychom se situací více zabývali, což také děláme. Snažíme se najít systémové řešení, jak orchestru pomoci. Jeho osud nám není rozhodně lhostejný," doplnil Martin Hurajčík.

V následné diskusi vystoupil předseda Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů ČR Roman Dietz, který připomněl význam fungování orchestrů pro region a města. Nejenže přispívají k rozvoji kultury v dané lokalitě, ale sdružují i profesionální hudebníky, kteří pak vyučují na místních uměleckých školách. V krátkosti také pohovořil o systému financování kulturních organizací v Ústeckém kraji, jenž má dopředu pevně stanovený rámec. V závěru jednání se otevřela otázka budoucího využití Císařských lázní v Karlových Varech, kde by například mohl vzniknout koncertní sál. K využití národní kulturní památky bude svoláno veřejné projednávání, které by se mělo uskutečnit 29. května v krajské knihovně.