Keramka je jednou z nejstarších keramických škol v Evropě. Byla založena roku 1872 ve Znojmě na jižní Moravě, kde tradice výroby keramiky sahá až do starověku. Po první světové válce, která zavinila pokles odbytu keramiky na Moravě, byla škola přestěhována do Karlových Varů - centra výroby porcelánu. Nyní škola vzdělává žáky v sedmi maturitních oborech (pět z nich je uměleckých a dva technické a přírodovědné), a dvou oborech učebních. "Naše škola nabízí portfolio oborů, které se jinde v kraji nevyučují. Spousta z nich je tradičních a jsou spjaty s územím regionu. Těší mě, že to vedení Karlovarského kraje vnímá stejně a považuje význam naší školy natolik důležitý, že se rozhodl její obnovu a modernizaci zařadit do strategických projektů," uvedla Markéta Šlechtová, ředitelka SUPŠKV.

V čele keramky stojíte od roku 2010. Co se vám za tu dobu podařilo změnit?

Nejprve jsme zavedli internet do všech prostor školy. Posléze jsme se zaměřili na oborovou soustavu, kterou jsme rozšířili o dva umělecké obory - Design skla a Oděvní design. V rámci prvního oboru šlo o logický a žádoucí krok, protože existoval pouze jako obor učební a chtěli jsme zvýšit možnost vzdělávání v tomto úžasném oboru. Co se týče druhého oboru, tak tradice výroby textilu v Karlovarském kraji byla velká, i když z velké části upadla, ale historicky do Karlovarského kraje patří a je dobře, že mají mladí lidé našeho kraje možnost se vzdělávat i tomto skvělém oboru. Oba tyto obory si našly své zájemce a mají i skvělé absolventy.

V roce 2017 došlo k havárii a škola se zčásti musela vystěhovat. Jak jste se s tím popasovali?

Už předtím jsme bojovali s nedostatečným prostorem a hodilo by se nám více učeben. Kvůli havárii jsme přišli o jednu třetinu užitné plochy a vše jsme museli vměstnat do zbylých prostor. Přizpůsobili jsme se situaci a předělali místnosti, které nebyly určené k výuce. Využili jsme celou budovu od střechy až po podzemní části, v samotných učebnách to ale nepoznáte, jsou nové, moderně vybavené. To, že bychom naši školu s portfoliem oborů, jaké má, přestěhovali do jiných prostor, nebylo možné.

Ovlivnila tato situace počet přijímaných žáků?

Ne, ten zůstal stejný. Loni i letos jsme dokonce měli rekordní počet přihlášek. Myslím, že u uchazečů převládá zájem o konkrétní obor, kterému se chtějí věnovat, než že by se nechali odradit nestandardními prostory. Fungujeme takto již šest let a to, co jsme mohli udělat, jsme udělali. Těšíme se na novou budovu, až skončí provizorium a budeme se moci dále rozvíjet.

Architektonickou studii k budoucí podobě objektu školy pomáhala vybírat i veřejnost. Shodoval se váš názor s míněním veřejnosti?

Studii nevybírala pouze veřejnost, ale i další klíčoví aktéři a ano shoda panovala napříč.

Co se vám na vítězném návrhu líbilo nejvíce?

Líbil se mi ten protipól, spojení starého s novým a celkové koncepční řešení. Návrh počítá i s volnou plochou, která je určená k budoucímu rozvoji školy. A to je žádoucí vzhledem k tomu, jak obrovský potenciál škola má. Nedávno jsme podepsali memorandum o spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni. Naším společným cílem je příprava vysokoškolského studijního programu a vznik detašovaného ateliéru Skla na naší škole. Dalším dlouhodobým záměrem je zřízení umělecké VOŠ, což vzhledem k nedostatku prostor není možné. Při výběru návrhu jsme přihlíželi také k délce stavby a k harmonogramu jednotlivých etap, protože po celou dobu výstavby tam zůstaneme a výuka nebude přerušena.

Nové prostory školy budou sloužit nejen žákům, ale i veřejnosti. Na co může těšit?

Vzniknou například galerie. Jedna bude pro stálou expozici s historickou sbírkou porcelánu. Další bude pro potřeby školy, kde budou k vidění například maturitní práce nebo další práce našich žáků, a bude se průběžně měnit. Jsme ale otevřeni i spolupráci s místními umělci, kteří budou moci prostory galerie také využít. V plánu je i kavárna a aula, kde počítáme s konáním kulturních akcí, nebo tělocvična, kterou mohou využívat různé kluby. Výhodou budovy je skvěla dopravní dostupnost, autobusy hromadné dopravy parkují přímo před ní. Věřím, že si k nám veřejnost najde cestu.