Od března roku 2013 do října roku 2014 měla šestačtyřicetiletá žena třinácti žadatelům o úvěr ze stavebního spoření, kteří nesplňovali svými nízkými příjmy podmínky pro poskytnutí úvěru, zařídit, aby finanční prostředky nakonec dostali. Žena totiž měla zajistit listiny s nepravdivými údaji o výši příjmu jednotlivých žadatelů, a to od zaměstnavatelů, u kterých osoby vůbec nepracovaly. Žadatelé měli poté uzavřít smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření s třiačtyřicetiletou ženou, která zastupovala finanční společnost. Všichni tak měli učinit i přesto, že věděli, že v žádosti jsou uvedeny nepravdivé údaje, na základě kterých jim budou finanční prostředky poskytnuty. Ty měly poté použít na koupi bytových jednotek, rodinných domů či rekonstrukci objektů určených k bydlení. Už při uzavírání úvěrů si ale osoby byly vědomi toho, že část peněz použijí v rozporu s uzavřenou smlouvou. Šestačtyřicetileté ženě měli totiž dát část úvěrových finančních prostředků jako odměnu za vyřízení půjčky. Výši odměny si žena navíc zajišťovala sama tak, že k žádostem vyhotovovala nepravdivé kupní smlouvy, ve kterých navyšovala skutečnou cenu nemovitosti či hodnotu rekonstrukce. Účelové vynaložení následně dokladovala nepravými fakturami za provedení práce, které buď vůbec neproběhly nebo neproběhly v deklarovaném rozsahu.

Tímto jednáním všech patnácti osob byla společnosti způsobena škoda téměř 18,5 milionu korun.

Všem obviněným osobám hrozí v případě prokázání viny trest odnětí svobody až na osm let.