Sentinelová lymfatická uzlina bývá tou první uzlinou, do které se s největší pravděpodobností rozšíří nádorové buňky z primárního nádoru. Při šíření zhoubného nádoru se totiž nádorové buňky nejčastěji objeví nejprve v sentinelové lymfatické uzlině, a teprve poté se rozšíří do dalších lymfatických uzlin.

Díky nově pořízené sondě je detekce sentinelové uzliny snadnější a přesnější. Pacientce se do prsu k nádoru píchne jako indikátor radioizotop, tj. látka, která vyzařuje lehkou radioaktivitu. Na operačním sále poté chirurg, díky sondě, která zachycuje tuto aktivitu, sentinelovou uzlinu nalezne, vyjme a během operace odešle patologovi. Ten je poté schopen říci, zda se v uzlině nalézá metastáza či nikoliv.

"Tato sonda je naprosto zásadní pro operativu nádorů prsu, umí detekovat jak radioizotop technecia, tak radioizotop jódu, kterým jsou značeny například velmi malé, nehmatné nádory," Andrea Jakešová, specialistka na mammologii v karlovarské nemocnici.

V případě, že je sentinelová uzlina zdravá, tzn. bez metastázy, ostatní uzliny operatéři nechávají na místě, není nezbytné je všechny vyjmout. Jejich úplné odstranění (které je ale v případě metastázy v sentinelové uzlině nezbytné) totiž může nést velké riziko trvalých pooperačních komplikací, hlavně v podobě otoku neboli lymfedému horní končetiny, který může v krajním případě pacientku i invalidizovat.

Chirurgové v Nemocnici Karlovy Vary odoperují přes 100 pacientek s nádorem prsu ročně. Další uplatnění tato technologie přináší například i při operacích zhoubných nádorů kůže - melanomů, které jsou prováděny v karlovarské nemocnici ve spolupráci kožního a chirurgického oddělení. Tato sonda byla pořízena z EU fondů, respektive projektem REACT-EU, kdy KKN byla úspěšným žadatelem vyhlášené dotace.