"Podstatnou výhodou cvičení bylo, že jsme cvičili samostatně jako baterie a ne v sestavě praporu," vysvětlil velitel baterie kapitán Petr Řuchovský. "Pokud jsme zařazení do sestavy praporu, plníme pouze úkoly, které nám zadává nadřízený. Nyní jsme mohli cvičit bez taktického námětu a měli jsme dost prostoru pro procvičení řady různých variant," pochvaloval si.

Nejdříve vedli nepřímou střelbu ze zakrytého palebného postavení až na vzdálenost osm kilometrů, poté se již zaměřili na individuální palebné úkoly, kdy vedli přímou střelbu polopřímým zamířením. To znamená, že velitel minometného družstva vidí cíl a na základě pozorování dopadu minometné palby sám opravuje prvky zamíření.

Dalším úkolem byla palba z chodu, kdy si velitelé minometů samostatně počítají prvky a opravy pro střelbu graficky i početně, aby co nejrychleji přešli v rámci čety na účinnou palbu. "Tím jsme maximálně využili čas k procvičení velitelů, protože ne vždy jsou k dispozici počtáři či dělostřelečtí pozorovatelé. V tom bylo cvičení unikátní a maximálně efektivní," ocenil zástupce velitele baterie nadporučík Jiří Havelka.

Velkou výhodou bylo také nové, neznámé prostředí VVP Hradiště a rovněž plnění palebných úkolů v anglickém jazyce ve spolupráci s průzkumným družstvem z 13. dělostřeleckého pluku. "Vzájemná spolupráce s přidělenými prvky je velmi důležitá pro efektivní přímou palebnou podporu vlastních mechanizovaných jednotek a musíme ji dále rozvíjet," doplnil kapitán Petr Řuchovský.