K 17. 2. bylo v nemocnicích hospitalizováno 6 171 pacientů. Z toho 1 175 pacientů je hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče a 584 pacientů je napojeno na umělé plicní ventilaci. V některých regionech už nemocniční kapacity prakticky dosáhly svých maximálních kapacit - týká se to např. Královéhradeckého a Karlovarského kraje.

"Současný vývoj nepříznivé epidemické situace se zásadně podepisuje na stavu v českých nemocnicích, a to velmi negativně. Lůžková péče je na hraně svých maximálních kapacit, v některých regionech je dokonce už vyčerpaná. Zásadním problémem, se kterým se nemocnice potýkají, je zejména nedostatek zdravotnického personálu," popisuje situaci ohledně lůžkových kapacit nemocnic ministr zdravotnictví Jan Blatný.

"Situace je oproti podzimu problematičtější v tom, že se objevuje tzv. britská mutace, která se vyznačuje násobně rychlejším šířením. Zároveň je část roku, pro kterou je typická vyšší nemocnost. A to jak respiračních onemocnění, tak třeba onkologických diagnóz," vysvětluje rozdíl s tzv. podzimní vlnou ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Pokud by celková volná kapacita lůžek určených pro pacienty s onemocněním covid-19 klesla pod 10 %, požádala by Česká republika sousední státy o pomoc s péčí o pacienty s tímto onemocněním. V současné době je na jednotkách intenzivní péče volných 16 % lůžek, u standardních lůžek s kyslíkem je to pak 26 %.

"Nastalou nepříznivou situaci v nemocnicích se snažíme řešit mezikrajovými transporty pacientů, které realizujeme prostřednictvím Národního dispečinku lůžkové péče. Je nutné zapojovat nouzový zdravotnický personál, čímž se snažíme částečně kompenzovat vliv nedostatku zdravotnického personálu," líčí situaci v nemocnicích náměstek ministra zdravotnictví, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny a vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.

"Vzhledem k tomu, že zásadní problém spočívá právě v nedostatku zdravotnického personálu, který zajišťuje péči o pacienty s COVID-19, navýšení lůžkových kapacit není řešitelné instalací polních nemocnic," dodává náměstek ministra zdravotnictví a vedoucí Klinické skupiny COVID Vladimír Černý.

"Podílet se na zlepšení aktuálního stavu ohledně kapacit českých nemocnic může každý z nás. A to tím, že se budeme chovat zodpovědně a důsledně dodržovat platná protiepidemická opatření. Díky tomu snížíme počet svých kontaktů, čímž zamezíme šíření nákazy a ulevíme zdravotníkům, kteří se v nemocnicích potýkají s ohromným pracovním vytížením," nastiňuje řešení ministr zdravotnictví Jan Blatný.

"Nejúčinnějším opatřením proti šíření nákazy je především omezení sociálních kontaktů. Pokud se setkáním s jinými osobami nevyhneme, nosme prosím chirurgickou roušku, nebo ještě lépe respirátor a samozřejmě dodržujme i hygienu rukou a rozestupy," popisuje hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová, jak se nejefektivněji bránit infekci.

"Plošná opatření nefungují, když nejsou dodržována na individuální úrovni," dodává ministr zdravotnictví.